ledpoint.eu »
Článek
Historie zapalovačů
Z historie zapalovačů
|
Zapalovač je tak běžně používaná věc, že jí snad až na výjimky znají všichni po celém světě. I když považujeme zapalovače za samozřejmost, pokud se nad tím zamyslíme, uvědomíme si, že jde o úžasný vynález. Jen jediné stisknutí tlačítka, kdykoliv a kdekoliv, a je tu oheň! Myslíme si, že historie zapalovačů je zajímavé téma, takže vám ji zde přinášíme:
|
 |
Zapalovač byl vynalezen v roce 1816. První zapalovač byl nazýván "Dobereinerova lampa" (pojmenovaný po svém tvůrci, německém chemikovi, jménem Johann Wolfgang Dobereiner). Jeho zapalovač ale nepoužíval jako palivo butan nebo olej ale vysoce explozivní vodík. Z toho je zřejmé, že tento zapalovač nebyl zrovna bezpečný a dnešním normy by ho zatratily.
Dalším rozdílem bylo, že tyto zapalovače používaly jako katalyzátor platinu (používá se ke spuštění chemické změny paliva na oheň) místo kamínku křemene, nebo piezoelektrické jiskry. Při použití velmi cenné platiny si můžete představit, o jakou šlo v té době luxusní záležitost. Jen velmi bohatí kuřáci si mohli dovolit první zapalovače, což je důvod, proč většina kuřáků používala zápalky ještě velmi dlouho.
|
|
Ačkoli to byl úžasný vynález, Dobereinerova lampa nebyla moc pohodlná, protože ji nebylo možno držet, nýbrž to byl druh stolního zapalovače, podobný tomu na obrázku. Byl považován za symbol společenského postavení a prominentního kouření.
Běžní kuřáci většinou používali zápalky až do doby, kdy začaly být kamínkové zapalovače více populární. V roce 1908 byl kamínkový zapalovač zdokonalený a dost malý na to, aby se vešel i do kapsy. Jedinečné křemenové kamínky byly vyrobené speciálně pro zapalovače a v té době umožnily sériovou výrobu. Přirozeně, vždyť křemen představuje jen zlomek ceny platiny. Použití platiny jako katalyzátoru tím skončilo a křemen převzal její místo. Zapalovač se tak stal dostupnější, což podnítilo jeho rychlé rozšíření.
|
 |
 |
Vývoj zapalovačů zrychlil během 1.světové války. Vojáci používali při svých nočních cestách zápalky, ale intenzivní počáteční vzplanutí zápalky prozradilo jejich pozici příliš snadno a takto bylo ztraceno mnoho životů. Proto se zrodila potřeba zapalovat bez velké počáteční záře. Vynálezci začali zlepšovat konstrukci zapalovačů a 1918, kdy skončila válka, je již byli schopni vyrábět podstatně jednodušeji.
Ve 20-tých letech, uprostřed období Art-déco se kouření stalo velmi populární a zapalovače držely krok s tímto trendem. Kamínkové zapalovače s kolečkem byly první zapalovače, které zanechaly svou stopu. Typický zapalovač 20-tých let vypadal jako na obrázku a byl pravděpodobně nošen v peněžence velmi elegantní ženy!
|
|
Palivem ve většině zapalovačů byla v 30-letech nafta, olejovitá kapalina, která pochází z ropy. Typická logistika zapalovače té doby byla následující: palivová nádrž na spodní části zapalovače obsahovala knot ponořený v palivu. Knot vedl až na vrchol, kde ocelovo/křemenové zapalování mohlo vyvolat jiskru proti palivem nasáknutému knotu a vytvořit stálý plamen. Jiskra byla vyrobena pohybem prstu na rotujícím kole křemene, který vytvořil tření proti malému kusu oceli.
V letech 1930-40 se začaly objevovat průkopnické inovace zapalovačů a tak se brzy vyvinuly zapalovače, které místo nafty používaly jako palivo plyn - butan. Butan měl oproti naftě 3 hlavní výhody: 1) stlačený butan umožnil kontrolovat intenzitu plamene, 2) nebylo již nutné nahrazovat knot, 3) zápach butanu nebyl tak pronikavý jako u nafty.
|
 |
 |
Když butanové zapalovače poprvé přišly na trh, byl křemen stále používán jako systému zapalování. Vzhledem k tomu, že kamínky bylo nevyhnutelně nutné nahrazovat v důsledku opotřebení třením, byla tato výměna pokaždé nepříjemná i pro kuřáky. Výrobci zapalovačů proto hledaly pokročilejší systému zapalování, aby se zapalovače stali ještě lákavějšími ...
A tak přišlo piezo-zapalování. Stejně jako zapalovač byla vynalezena piezoelektřina v časném 18.století. Plný potenciál byl však využit poprvé v roce 1917 francouzskými vědci. Ti vytvořili zařízení, které ultrazvukem detekovalo ponorky, které používaly piezoelektřinu k přeměně jednoho druhu energie na jiný. U zapalovače byl použit stejný piezoelektrický efekt, jaký používalo toto zařízení, k vytvoření zapalování, které převádí energii (z tlakové síly křemenných krystalů) na elektrickou jiskru.
|
|
Od konce 50-tých let, kdy byla zavedena piezoelektrická jiskra, jsou zapalovače používány téměř všemi kuřáky. Nyní je mnoho různých výrobců a používá se i mnoho typů plamenů. Kromě přírodního plamene, jsou nyní zapalovače, které produkují svícové a tryskové plameny a dokonce i multi-plameny a kuřáci si dnes mohou zvolit typ plamene jako záležitost preference, nebo podle toho, co kouří (fajfky nebo doutníky). V každém případě, zapalovač po sobě zanechal výraznou evoluční stopu, a my jsme rádi, že jsme její součástí. Užijte si to! |
Funkce piezo zapalovače
